FBC COBRA

K prvnímu zápasu jsme nastoupili proti týmu Domažlic. Do zápasu jsme nastoupili se třemi lajnami. V první třetině jsme nehráli podle našich představ a také se to projevilo na skore. V čase 6:56 se prosadil Kulhánek. Do konce první třetiny jsme dostali ještě 2 branky a to v čase10:38 a v čase 11:48. Do druhé třetiny jsme vstoupili o trochu lépe, ale bohužel jsme se nedokázali dlouho střelecky prosadit. Když se po lobu boba dostal kašpi do zakončení bylo to už veselejší a snížili sme na 1:3. Neuplynulo ani 30 vteřin a Domažlice šli znovu do troj brankového vedení. Na konci 2. třetiny se nám podařilo pouhou vteřinu před koncem znovu snížit zásluhou Milana. Do třetí třetiny jsme nastoupili s jasným cílem. Bohužel soupeř hrál takticky a nepouštěl nás do vážnějších šancí. V této třetině padl na obou stranách jeden gol a tak zápas skončil 3:5. V tomto zápase jsme doplatili na naší neukázněnost, neboť jsme si odnesli celkem 20 trestných. 

Do druhého zápasu jsme nastoupili proti pořádajícímu týmu Skvrňan. Zápas se začal vyvíjet úplně odlišně, než náš první. Hráli jsme aktivně a soupeře jsme prvních 9 minut do žádné šance nepustili. První třetinu jsme vyhráli 2:0, když se trefil Maršál a po něm i Milan. Ve druhé třetině jsme trochu polevili a soupeř toho hned využil. Po 8 odehraných minutách to bylo vyrovnané 2:2. Ovšem závěr druhé třetiny patřil nám a stačili jsme opět vedení obrátit na naši stranu. Nejprve se prosadil Maršál a po dalších 8 sekundách Šampi. Do 3. třetiny jsme vstoupili aktivně a hned v 1. minutě se prosadil Kašpi a bylo to 5:2. Necelé 3 minuty před koncem se podařilo Skvrňanským snížit z přesilové hry. Poté zkoušeli hru bez golmana, ale toho využil opět Maršál a do prázdné brány střelil svůj 3. gol v zápase.

Rychlé vystřízlivění přinesl druhý turnaj. V zápasech, ve kterých Cobra měla urvat 6 bodů, získala jen 3. Udrželi jsme si však i přes bídné výkony 4. místo v tabulce. Ale hezky popořadě…

Pod bedlivým zrakem nového trenéra a na „domácí“ půdě v Rokycanech jsme k prvnímu utkání nastoupili proti celku FBC Plzeň „B“, který přijel v okleštěné sestavě zejména díky kolizi zápasů s A-týmem i juniorkou. Do zápasu jsme nastoupili aktivně a už ve 2. minutě se svého premiérového gólu dočkal Tomáš Vilt. V dobrém rozmaru proti slabému soupeři jsme pokračovali i dál a své branky přidali i tradiční střelci: Maršál, Pavel a Kája. Hosté v první části protlačili za Fannyho záda jen jednu střelu z osmi, a tak jsme do další části šli s uspokojivým náskokem.

Druhá část hry branku nepřinesla i přes několik dobrých pokusů na obou stranách. Ve třetí třetině se třikrát prosadila důrazná dvojice Kája-Šampi, gól přidal i Maršál a když hosté přidali opět jen jeden gól, dopadla třetí perioda na chlup stejně jako úvodní. Zápas celkově pak 8:2.

I přes poměrně jednoznačné vítězství lze říci, že výkon nebyl zdaleka ideální. Je s podivem, že největší klub v kraji nemá B-tým na odpovídající úrovni…

Ale zpět k našim výkonům a druhému zápasu, ve kterém byl našim vyzyvatelem tým Kdyně. Do zápasu jsme vstoupili jak se patří a už v čase 1:18 poslal náš tým do vedení Milan. Pak ale soupeř udeřil dvěma slepenými góly v 6. minutě a začal nás přehrávat. Tomáš Vilt byl ale proti a v minutě jedenácté po přihrávce Petra Tomana vyrovnal.  Zásluhou naší špatné defenzivní hry šli ale hosté opět do vedení. A divokou první třetinu uzavřel pár vteřin před koncem Pavel.

Na začátku jsme šli dokonce zásluhou třetího gólu Tomáše Vilta do vedení, ale to byla naše labutí píseň. Přestože jsme začali soupeře přehrávat, dostali jsme 3 hloupé góly a Jimbo místo v brance přepustil Fannymu. Ve třetí třetině ještě jiskřičku naděje zažehl Šampi, avšak v závěru přišlo zbytečné vyloučení Bruchyho, kdy oslabil náš tým na následujících 5 minut. Před poslední částí jsme tedy prohrávali 5:6.

Začátek třetí třetiny patřil opět Šampimu a zdálo se, že ze zápasu přeci jen neodejdeme z prázdnou. Jenže opak byl pravdou. Hosté vzápětí vyrovnali a do konce zápasu úspěšně čelili našemu bezzubému tlaku. Poslední gól do naší sítě byl tak už jen pomyslným hřebíčkem do rakve našich nadějí…

Těžší soupeře pro první kolo nám snad los přisoudit nemohl. V historicky prvním duelu Cobry Radnice ve 3. lize byl naším protivníkem Cheb, mužstvo, se kterým jsme loni v rámci 4. ligy nedokázali bodovat. Netradičně v půl osmé večer jsme pak vyzvali favorita celé soutěže, plzeňské Kerio.

Po pravdě řečeno jsme v létě nepřistoupili k tréninku nijak odpovědně, a tak nad našimi možnostmi vyselo a stále ještě visí mnoho otazníků… Možná spíš vykřičníků

A to bylo vidět hned v první třetině utkání s akademiky z Chebu, kteří nás přehráli ve všech herních činnostech, a tak skóre 1:3 po této části pro nás bylo ještě přijatelným výsledkem, když náš jediný gól vstřelil Petr Toman.

Ve druhé periodě jsme ale zabrali, zpřesnili hru a začali se víc tlačit do brány. Obrana skvěle znechutila hru lídrovi chebských, Janu Václavovi, a útok přidal hned 4 branky. Soupeř sice ještě dokázal snížit v závěru patnáctiminutovky na 4:5, ale to bylo z jeho strany vše.

Poslední třetina byla zcela v režii Petra Tomana, který přidal ještě 3 branky a stal se tak hlavní postavou úvodního duelu, když zaznamenal celkem 5 gólů. V utkání se za nás prosadili i tradiční opory Kašpar, Průcha a Karlíček. Díky tomu všemu radničtí vstoupili do sezóny vítězně a Cheb nakonec musel skousnout poměrně hořké sousto: 9:4.

V druhém utkání jsme nastoupili proti sebevědomému Kerio, které předtím 16 góly znemožnilo Kdyni. I proti nám začal soupeř zostra a téměř nám nepůjčil míček. Vyrovnané tři útoky si s námi hráli jak kočka s myší. Naše útoky se naopak nemohly srovnat. Přesto jsme dlouho drželi bezbrankovou remízu především díky skvělému Fandovi v brance. Ke konci třetiny plzeňští přeci jen dvěma brankami udeřili a vše nasvědčovalo jednoznačnému průběhu.

Do druhé části jsme vstoupili již se tradičními dvěma útoky. Nápor Keria navíc otupila dvě sporná oslabení, která jsme ale pohříchu nevyužili. Přesto v našich řadách převládala spokojenost s bezbrankovou remízou proti o třídu lepšímu soupeři.

Ani ve třetí třetině jsme nehodili flintu do žita, ba naopak dorazil nahození Maršíka Vlach a nečekaně tak zdramatizoval vývoj zápasu. Stopku našim nadějím však vystavila dvojice rozhodčích Žlábek-Kotyza (kluci nezklamali ) pětiminutovým trestem. Když posléze (tentokrát oprávněně) poslali Cobru do třech, bylo rozhodnuto. Kerio využilo tuto možnost a zpečetilo výhru třetím gólem. I tak ale převládala po turnaji spokojenost ani ne tak s předvedenou hrou jako spíš s bodovým ziskem.